Byl bez peněz i talentu. Orel Eddie přesto závodil na olympijských hrách a stal se miláčkem publika. - Médium.cz (2024)

Brit, co chce skákat

Michael Edwards, přezdívaný jako Orel Eddie (Eddie the Eagle), se narodil 5.prosince 1963vdělnické části Anglie - Cheltenhamu. Zatímco jeho matka pracovala vtovárně na hliníkové dveře, jeho otec, dědeček apradědeček byli štukatéři. Kouzlu lyží propadl ve 13letech, kdy byl se školou na výletě vItálii. Čtyři roky poté už závodil za národní tým ve sjezdovém lyžování. Špatná finanční stránka ale neumožňovala mladému chlapci potřebné finance na vleky aEddie se tedy rozhodl odejít od lyžování klevnějšímu sportu. Skokům na lyžích. Ion ale pracoval, stejně jako celá mužská linie Edwardsů, jako štukatér. Jeho životní sen byl ale jiný. Chtěl závodit achtěl závodit na olympiádě. Ato hned na té nejbližší, vCalgary roku 1988.

Popelka skoků na lyžích

Eddie se svou celou kariéru potýkal snedostatkem financí. Jeho „koníčku“ věnoval vše, co kdy vydělal anašetřil. Zpráce štukatéra toho nebylo mnoho. Atak neměl kouče, řádné vybavení avlastně ani střechu nad hlavou. Spával vautě své matky, jídlo si obstarával prohrabáváním popelnic. Jediné, co doopravdy měl, bylo odhodlání aláska ke sportu.

Brzy si začal uvědomovat, že vAnglii aani vjiné části Evropy, kterou projížděl, ho štěstí jako skokana na lyžích nečeká. Přestěhoval se tedy do Spojených států, kde doufal, že zlepší své výkony. Ze začátku trénoval bez trenérů. Nemohl si je dovolit. Neměl ani žádné sponzory asám vystřídal několik špatně placených prací, jen aby se nějak uživil. Žádná práce pro něj ale nikdy nebyla podřadná. Drhl podlahy, zametal lidem sníh adál tvrdě trénoval. Ato navzdory tomu, že si při tom imnohokrát ublížil azpůsobil si tím ošklivá zranění.

Eddie nakonec skončil vrukách trenérů Johna Viscoma aChucka Berghorna vLake Placid, NY. Ke tréninku používal výbavu zděděnou po Chuckovi Berghornovi ato ipřes to, že mu naprosto neseděla. Do bot nosil šestery ponožky, aby zbylé místo vyplnil. Problém měl is váhou, která přesahovala oskoro 10kg nejtěžší skokany vsoutěži. Dalším problémem byly jeho brýle. Kvůli vadě zraku, trpěl dalekozrakostí, je musel nosit ipod lyžařské brýle. Tlustá skla se mu ale neustále zamlžovala.

Osudová olympiáda vCalgary

Eddie reprezentoval poprvé svou zemi na světovém šampionátu vroce 1987vNěmecku. Umístil se na 57.místě, ale ito stačilo na kvalifikaci na Olympijské hry vCalgary rok na to. Stal se tak prvním jednotlivcem ve skoku na lyžích, který kdy reprezentoval Velkou Británii. Azůstává jim dodnes.

Píše se datum 14.února 1988aEddie je ve vypůjčené výstroji připraven závodit po boku světových skokanských jedniček na olympijských hrách vCalgary. Polorozpadlou helmu má půjčenou od Italů, lyže od Rakušanů. Nevěřil ve svůj úspěch, ale skákat chtěl. Ani přes určitý pokrok, který po tvrdých trénincích udělal, nebere jiné, než poslední místo. Vlastně předposlední. Poslední byl totiž diskvalifikován. Za svůj skok získal 69,2bodu. Zatímco vítěz, finský skokan Matti Nykänen, dostává něco málo pod 300.Eddieho bodové hodnocení bylo tak mizerné, že výrazně zaostával iza předposledním Španělem. Ato skoro opolovinu.

Eddieho jeho skóre ale nijak zvlášť nerozhodilo. Věděl, že nemá žádnou šanci nějak bodově uspět. Nebylo to pro něj důležité. Jeho snem bylo závodit. Abyl schopen tomuto snu obětovat všechno. „Američané jdou pořád jen za vítězstvím. VAnglii je nám to jedno. Jasně, je skvělý, když se to podaří, ale obdivujeme ity, kteří prostě jen zvednou zadek zgauče“, řekl Eddie na svůj výkon aotázku, co vlastně chtěl získat na olympiádě.

Pravidlo orla Eddieho

Eddie se ale do historie zapsal trošku jinak než délkou svého skoku. Po „otřesném“ výkonu na olympiádě se rozhodl olympijský výbor zavést nové pravidlo. Pravidlo orla Eddieho.

To brání závodníkovi zúčastnit se olympiády vpřípadě, že jeho účast na ostatních sportovních akcích není natolik uspokojivá, aby se umístil mezi prvními 30% nejúspěšnějších, nebo do první 50.Co je více se poté posuzuje na základě druhu sportu asportovní akce.

Od neúspěšného skokana kprávnickému titulu

Eddie na svůj olympijský sen nikdy úplně nezanevřel. Své štěstí zkoušel vroce 1992ve francouzském Albertville, vroce 94vnorském Lillehammeru ivroce 98vjaponském Naganu. Díky novému pravidlu se už na žádnou znich kvalifikovat nedokázal.

Finanční nestálost ho ale doprovázela inadále. Přitom ze začátku těžil nemalé peníze zprodeje svého příběhu isvého jména. Jak Eddie sám přiznal, kouzlo peněz ze jeho slávy bylo pomíjivé. Občas vydělal přes 100000dolarů za den ajindy zase jen pár stovek. Jeho hlavní řemeslo byly stále stavební práce. Ostatní peníze byly jen takový bonus, který přijde azase odejde.

V roce 1992se dostal, nutno podotknout že ne svou vinnou, až do osobního bankrotu. Jeho finanční tým tak trošku zapomněl zaplatit daň ze svěřenského fondu. Osoby odpovědné za tento „přešlap“ se rozhodl Eddie zažalovat. Aod soudu si neodnesl nejen vyhraný spor, ale také právnický titul. Právo ho díky tomuto přelíčení natolik zaujalo, že se ho rozhodl ivystudovat.

Hollywoodský příběh

Po roce 2010si Eddieho příběhu všiml iHollywood. Av roce 2015film oživotě Brita, co chce skákat, vešel na stříbrná plátna film snázvem Eddie the Eagle. Roli Eddieho si zahrál Taron Egerton ave vedlejších roli smyšlených trenéru se objevil Hugh Jackman aChristopher Walken. Film se těšil velkému zájmu asamotnému Eddiemu přinesl nemalý finanční zisk.

Peníze ale jakoby nechtěly stát při Eddiem. Více než polovinu zisku zfilmu musel ponechat své ženě, Samanthě Morton, při rozvodovém řízení vroce 2016.Pár přitom tvořili 13let amají spolu idvě dcery.

Eddie, krom natočení filmu, ale napsal třeba iknihu nebo nazpíval, celkem dobře veřejností přijatou, píseň ve finštině. Ve své domovině obrazil několik reality show. Že si života užívá ukázal například vroce 2021, kdy se ve známé soutěží „The masked singer“ objevil vkostýmu kuřete. Orel prý nebyl kdispozici.

Ani na své lyže ale nezanevřel. Dodnes dělá kvalifikovaného instruktora lyžování, pořádá kurzy adokonce založil nadaci, která pomáhá lidem srakovinou. Díky té se na okamžik vrátil ke skokům na lyžích vroce 2015.Ato za účelem vybrat co nejvíce peněz na její založení.

,,Měl jsem blíž kpštrosovi než korlovi“, vypráví Eddie súsměvem na rtech vjednom ztelevizních pořadů. Publikum ho ale milovalo. Ne pro jeho skoky či sportovní výkony, ale pro jeho odhodlanost splnit si svůj sen. Pro jeho přístup kživotu. Jeho pozitiva umlčela ne jednoho sportovního kritika ajednou provždy změnila pohled na to, co jsou olympijské hry apro koho jsou vlastně určené.

Zdroje: